Tělocvičná jednota Sokol Potštejn byla založena v roce 1919. O činnosti tehdejší jednoty nemáme příliš zpráv, sokolská kronika se ztratila v době po válce. Jedinými materiály zůstaly nedávno nalezené Zápisy z výborových schůzí z let (1907 - 1912), Zpráva Josefa Langera z Valné hromady v roce 1924 a zápisy z obecní kroniky.

     Dle Josefa Langera byl již v roce 1907 učiněn pokus o založení tělocvičné jednoty Sokol přičiněním bratra Jaromíra Boreckého, sládka v Potštejně a jiných přátel myšlenky sokolské. Za pomoci bratří z Vamberka byl u nás v Potštejně zřízen 15. prosince 1908 odbor vamberecké jednoty, kde se přihlásilo celkem 17 bratrů. Následkem stísněných hospodářských poměrů odcházeli většinou mladší a schopní muži do světa, a tak se vzhledem ke snížení počtu členů tento odbor v roce 1911 na Valné hromadě zase zrušil.

     Josef Langer dále popisuje, jak se během války, a hlavně po válce poměry výrazně změnily. Prokázané sokolské služby vedly ke zvýšené přízni a byly zakládány jednoty i na venkově. V listopadu 1918 byla pronesena myšlenka, aby se i v Potštejně založila tělocvičná jednota Sokol. V lednu 1919 byl na ustavující schůzi zvolen starostou bratr MUDr. Antonín Cejpek a náčelníkem bratr Josef Janko. Jednota čítala 47 členů. Cvičili zpočátku provizorně u Hostinských a v továrně na kůže Václava Nováka, který později propůjčil svůj domek se 2 místnostmi v Lázeňské ulici jednotě. Byl také založen stavební fond.  V roce 1920 byl zřízen odbor žen, později odbor dorostu a žáků. Jednota měla v roce 1924 celkem 125 dospělých členů a 80 dorostenců a žáků.

     Svou tělocvičnou činnost prezentovali i na Všesokolských sletech, a to v roce 1926 a v roce 1938.

     V obecní kronice je dále uvedeno, že v roce 1928 prodal pan Václav Novák, místní továrník, dům čp. 92 za 50 000 Kč - budovu již jako tělocvičnu využívanou - Tělocvičné jednotě „Sokol“. Takže od té doby měla, dle slov kronikáře, i tato korporace svou vlastní budovu.

     Z obecní kroniky víme, že se Sokolové podíleli na kulturním a společenském životě. Pořádali veřejná cvičení, zpravidla k nějakým významnějším událostem. Účastnili se oslav významných svátků, stávali stráž společně s hasiči např. při pořádané tryzně za T.G. Masaryka.

     Činnost jednoty nebyla ale zaměřená pouze na rozvoj těla, ale také na obohacení duše.

     V roce 1927 uspořádala Tělocvičná Jednota „Sokol“ společně s místním odborem Klubu českých turistů divadlo v přírodě, a sice pod lipami. Sehrán kus „Marelečka“. Čistý výnos byl věnován z části na fond pro postavení Sokolovny a z části na fond pro postavení rozhledny.

     V roce 1937 se Sokolové účastnili slavnostního dne, kdy obcí projížděl prezident Beneš.

Cit. „Dne 26. srpna prožíval Potštejn den národního nadšení a slavnostního rozechvění. Potštejnem projížděl vlakem prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš. Projel Potštejnem v 16:50 h. Již dávno před tím zaplněno bylo nádraží obecenstvem a korporacemi. Nádraží bylo ozdobeno. Na nástupišti stál starosta obce se členy zastupitelstva, komisař okr. úřadu a podél kolejí po celé délce stál špalír krojovaného sokolstva a sokolské mládeže. Vlak s panem presidentem zmírnil ve stanici jízdu a pan president vykloněný z okna byl nadšeně pozdravován obecenstvem, a zvláště sokolskou mládeží voláním Nazdar. Pan president mával na pozdrav a na sokolskou mládež volal rovněž Nazdar.“ Konec cit.

     V době okupace byla činnost Sokola nacisty zakázána. Sokolská kronika byla dle svědectví zakopána, činnost v Potštejně ze zcela pochopitelných důvodů ustává.

     I přesto se našli potštejnští Sokolové nalezení v knize Památník 1938 - 1945, kterou vydala Sokolská župa Orlická svým obětem.

Cit. „ Jaroslav Lovětínský, nar.xxxx, dělník, člen Sokola v Potštejně, odešel r. 1939 za hranice a vstoupil do zahraničního vojska. Podle písemné zprávy je v Anglii letcem, je zdráv.

Jan Votava, nar.xxxx, šofér, správce zámku, člen Sokola v Potštejně, asi v červenci 1942 zatčen pro přechovávání zbraní a odvezen do koncentračního tábora ve Stuttgartě. Vrátil se zdráv.

Karel Reichel, nar. xxxx, kazatel Jednoty bratrské, člen Sokola v Potštejně, zatčen i s manželkou pro poslech cizího rozhlasu a pro výroky v kázání, na udání odrodilé Češky špehounky. Vězněn 3 roky v Bernau a Untermaasfeldu. Oba se vrátili.“ Konec cit.

 Z ALMANACHU 1919 - 2009

     Z poválečného období máme dochované písemné záznamy díky založení Knihy zápisů od 26. ledna 1947 zápisem z Valné hromady. Můžeme zde nalézt záznamy z výborových schůzí a z Valných hromad a je kronikou činnosti potštejnského Sokola. V této době pracuje i Klub českých turistů a sportovní klub Orlice, který provozoval kopanou. Činnost tělocvičné jednoty Sokol byla především zaměřena na nácvik skladeb na XI. Všesokolský slet v Praze. Klub turistů měl v péči i potštejnský hrad a prováděl značkování turistických tras v okolí Potštejna.

     V roce 1948 došlo k vytvoření nové TJ Sokol – Spolchemie Potštejn při n.p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Potštejně, kam se začleňuje i sportovní klub Orlice. V roce 1949 dochází ke sloučení těchto organizací v jednu novou tělovýchovnou jednotu Sokol v Potštejně. Hlavní pozornost byla věnována tělesné výchově a všeobecné průpravě, účasti na pracovních brigádách. Působil zde dokonce i sokolský pěvecký kroužek.

      Rokem 1951 skončila činnost oddílu kopané. Tělovýchovná jednota se zaměřila především na všeobecné cvičení, v té době byl ceněný „Tyršův odznak zdatnosti“. Potštejnští sportovci získali v roce 1951 těchto odznaků 28.

     V roce 1953 byl ustaven při TJ Sokol Potštejn oddíl ledního hokeje. U jeho zrodu stáli pánové Košťál František, Ropek Rudolf nejst., Reichl Václav, Malík Josef a další.  Oddíl začal s úpravami nového hřiště Pod Lipami a v letech 1955 – 1957 vybudoval postupně celý areál za přispění tehdejšího národního výboru a jiných organizací. První hokejový zápas v obci se nehrál ovšem na hřišti Pod Lipami, ale v roce 1952 na Rybníčku v Brné. Zde si to rozdala družstva domácí Brné (mj. hráli A. Chlumecký – bez bruslí, K. Macháň, J. Martinec, S. a V. Kubíčkovi, O. Růžička, Z. Švec, S. Vychytil) a hostujícího Potštejna (E. Bárta, R. Pučan, J. Říčař, J. Ulrych – tehdy žák 2. třídy, A. Vorlický). O průběhu zápasů není mnoho známo; jen to, že určitě vyhrála Brná. A tak to začalo.

     V roce 1952 bylo Pod Lipami kluziště s mantinely z fošen vysokých 20 cm a zajímavostí bylo, že strana k lipám byla natřena karbolou. Každý dotek s „mantinelem“ tak zůstal zaznamenán na obleku sportovce. V roce 1953 byly zhotoveny řádné, vysoké mantinely. V roce 1954 se utkala družstva žáků Potštejna a Záměle. Výsledek 5:0 pro Záměl.

     Ve vzpomínkách pamětníků je také zápas potštejnských mužů na rybníku v Přestavlkách. Mantinely byly sestaveny z bočnic nákladních vozů a zapřeny sněhem. Zřejmě bylo málo sněhu a některé desky jím byly zajištěny nedostatečně. Při jednom kontaktu se hostující hráč J. Reichl ocitl i s „mantinelem“ daleko od hřiště na ploše rybníka. Výsledek tohoto zápasu není znám. Od roku 1953 hráli muži Potštejna v okresním přeboru.

     Rok 1954 byl rokem nácviku 1. celostátní spartakiády v Praze.

 

     O rok později - přesně 29. 5. 1955 se konala na hřišti Pod Lipami okresní spartakiáda, které se zúčastnilo přes 500 cvičenců. V témže roce se Potštejňáci zúčastnili krajské spartakiády v Hradci Králové a 1. celostátní spartakiády v Praze. Tradice celostátní spartakiády pokračovala i v roce 1960. V květnu tohoto roku se uskutečnila místní spartakiáda za účasti 450 cvičenců z okolních tělovýchovných jednot.

     Rok 1960 – hokejoví dorostenci Sokola Potštejn vyhráli okresní přebor. V kvalifikaci porazili Třebechovice 2:1, Svobodné Dvory 7:3 a postoupili do krajské soutěže.

     V letech 1961 - 1963 byla provedena velká rekonstrukce tělocvičny. Brigádníci odpracovali 5 640 hodin a vytvořili dílo v hodnotě více než 250 000 Kč. Po dobu rekonstrukce ustrnula činnost odboru základní tělesné výchovy. Aktivní činnost vyvíjely pouze oddíly ledního hokeje, turistiky a orientačního běhu.

     V roce 1961 dorostenci oddílu ledního hokeje zvítězili ve své skupině krajské soutěže. V kvalifikaci porazili Chrást u Chrudimi 5:3, remízovali s RH Pardubice 6:6 a postoupili do krajského přeboru. V tomto roce odchází z týmu dorostu Potštejna do Hradce Králové Josef Ulrych a vydává se úspěšně do světa velkého hokeje. I po jeho odchodu pokračují dorostenci ve vynikajících výsledcích a v roce 1962 končí na 2. místě krajského přeboru za Jičínem.

     Tato etapa potštejnského hokeje je významně spjata s trenérským a funkcionářským působením Václava Reichla. Dodnes svěřenci vzpomínají nejen na tvrdé tréninky na ledě, ale i na letní soustředění na jeho chalupě v Hamernici, Jeseníkách, Krkonoších. Vždy bylo veselo.

     V roce 1963 větrná smršť poničila velkou část vybavení areálu Pod Lipami. Bylo přikročeno k opravě kabin, osvětlení a byly pořízeny nové mantinely.   

     Rok 1965 – v Praze proběhla 3. celostátní spartakiáda. I zde měl Potštejn své zastoupení. Cvičilo tu 10 žen a 6 mužů z Potštejna. Rok spartakiády byl také důležitým rokem pro oddíl orientačního běhu, kde Dana Beranová získala titul krajské přebornice a Dáša Jiskrová titul přebornice republiky. Jiří Šulc se zúčastnil Mezinárodního maratonu míru v Košicích.   

     V srpnu 1967 se uskutečnil v Potštejně přebor ČSSR v orientačních závodech. Oddíly orientačního běhu a turistiky se značnou měrou podílely na organizaci tohoto velkého závodu.

     V roce 1968 se muži oddílu ledního hokeje stali přeborníky okresu a postupují do krajské soutěže. Zde po mnoho let úspěšně působí a jsou zdatnými soupeři i klubům z mnohem větších měst. 

     Roky 1971 - 1974 byly ve znamení mládeže a dětí. V těchto letech měla TJ 228 členů, z toho 97 žáků a žákyň. Pro děti byly organizovány nejrůznější aktivity, mimo jiné tábory v Krkonoších, Jeseníkách a v Bělé v Orlických horách.

     Rok 1975 byl zaměřen na nácvik pro celostátní spartakiádu na Strahově v Praze. Nácviku se zúčastnilo 67 cvičenců.

     V letech 1977, 1978 a 1979 tělovýchovná jednota zajišťovala především cvičení základní a rekreační tělesné výchovy, kde byla nejsilnější členská základna. Další silné oddíly: oddíl ledního hokeje, odbíjené, orientačního běhu a turistiky. Sportovní výsledky těchto oddílů se držely po několik let na velmi dobré úrovni. Ve sportovních soutěžích byli potštejnští sportovci vždy tvrdými soupeři. V polovině sedmdesátých let byly vybudovány nové kurty na odbíjenou a tenis. V roce 1978 se podařilo zbudovat nové osvětlení hokejového hřiště Pod lipami.

     V roce 1980 oslavila TJ 60 let svého trvání. Oslavy se konaly nejen v duchu sportovním, ale jednotlivé oddíly se prezentovaly na výstavě svých výsledků v tělocvičně. V letech 1981 - 1989 pokračovaly ve své činnosti oddíly ZRTV, odbíjené, orientačního běhu a turistiky. Všechny tyto oddíly si udržely poměrně silnou členskou základnu. Reprezentovaly Potštejn v mnoha soutěžích, akademiích, veřejných vystoupeních. Důležitým rokem byl rok 1985, kdy potštejnská tělovýchovná jednota nacvičovala nejvyšší počet spartakiádních skladeb. Za tuto mimořádnou aktivitu získala tělovýchovná jednota ocenění. Hlavní osobností tehdy byla paní Miluše Košťálová, která obdržela Státní vyznamenání za aktivní činnost.       

     Na počátku devadesátých let pomalu končí éra úspěšného účinkování družstva mužů oddílu ledního hokeje v krajské soutěži. Byla spojena se jmény Chlumecký Václav, Ropek Rudolf prostř., Divíšek Josef, Veverka František, Šimek Petr a dalšími. Tito přispěli k rozvoji potštejnského hokeje jak po stránce sportovní, tak vykonanou prací při budování areálu Pod Lipami. Bohužel se ukazuje, že provozování tohoto sportu na vyšší sportovní úrovni není možné bez zimního stadionu.  Přesto několik jedinců se v historii potštejnského hokeje dokázalo prosadit do nejvyšších hokejových soutěží v rámci ČSSR. Josef Ulrych hrál mnoho sezón první hokejovou ligu v Litvínově. Pavel Chlumecký a Richard Růžička hráli v týmech národní hokejové ligy.

     Rok 1990 byl výjimečný tím, že se naše jednota stala součástí Českého svazu tělesné výchovy. 21. 3. 1990 totiž vzniká nová tělovýchovná organizace, ustanovená na mimořádném sjezdu České organizace ČSTV. Od této doby si jednotlivé tělovýchovné organizace zajišťují činnost zcela samostatně a samostatně i hospodaří. Výdělečná činnost TJ Potštejn byla podpořena provozem autobusu a víceúčelové budovy Pod Lipami. V tomto roce pracoval třináctičlenný výbor a členská základna čítala 290 členů, kteří našli uplatnění v 5 oddílech a odborech - lední hokej, odbíjená, orientační běh, odbory ZRTV a turistiky.

     Roku 1991 Tělovýchovnou jednotu v Potštejně oslovila Sokolská župa Orlická z Hradce Králové se zájmem o navázání spolupráce. S tímto souviselo navrácení majetku. Jednalo se o objekt tělocvičny a pozemku kolem ní. Valná hromada odsouhlasila tento požadavek odmítnout. Během roku 1992 se čekalo na soudní vyřízení.

     V následujícím období vykonával svoji činnost sedmičlenný výbor, který byl pověřen vyřízením identifikačního čísla, což znamenalo, že z TJ se stal samostatný právní subjekt s novými stanovami. Toto období bylo významné nabídkou velkých volnočasových aktivit pro děti mimo Potštejn, a tak TJ zaznamenává velký úbytek členské základny, hlavně v oddílech dětí. I přesto se v tělocvičně prováděly opravy, které se týkaly nové podlahy, WC. Opraveno bylo též antukové hřiště, které sloužilo i široké veřejnosti.

     Rok 1995 je rokem nového nárůstu členské základny. Pracuje oddíl ASPV, což je oddíl nejpočetnější, oddíl odbíjené, ledního hokeje, orientačního běhu a karate. V této době se aktivně vyjednává o vlastnictví majetku TJ. Vznikly tři způsoby řešení:

1. TJ vstoupí do ČOS jako celek.
2. Část TJ zůstane v původním složení a druhá část přejde do ČOS. Tímto rozdělením vzniknou v Potštejně dva sportovní celky.
3. TJ do ČOS nevstoupí, ale v tomto případě musí platit ČOS za každou odcvičenou hodinu nájem.

O těchto možnostech jednala členská základna na Valné hromadě, ale nedošlo ke sjednocení názorů.

      V roce 2001 byla budova sokolovny podle soudního rozhodnutí v Praze vrácena ČOS. Valná hromada rozhodla, že do ČOS vstoupí část členské základny a druhá část, menší, zůstane pracovat v TJ. V těchto letech i přes nejednotné názory na tuto otázku stále probíhalo cvičení ve všech složkách. Oba sportovní celky našly společnou řeč, takže cvičenci ani cvičitelé nebyli omezováni ve své činnosti. Spolupráce obou organizací je i dnes založena na přátelských vztazích a vzájemné spolupráci.

     Rok 2003 byl rokem oprav a nákupu odpovídajícího vybavení pro sportovní vyžití. Byla opravena podlaha, vylepšilo se osvětlení, vyměněny baterie u umyvadel. Byly nakoupeny nové ribstole, basketbalové koše, stoly na stolní tenis a žíněnky. Tělovýchovnou činnost podpořila dotace Obecního úřadu v Potštejně.      

     Období po rozdělení do dvou jednot je charakterizováno minimem typických a oddaných Sokolů s chutí aktivně pomoci s obnovou činnosti a navázáním na hluboké tradice Sokola v Potštejně. Proto je potřeba poděkovat členům, kteří byli ochotni pracovat v nově zvoleném výboru T.J. Sokol a umožnili sportovní vyžití zejména dětem a mládeži. Petr Štěpánek vedl v té době T. J. Sokol Potštejn jako starosta, Karel Hájek byl hospodářem, ekonomem a administrátorem, náčelník Ivan Růžička se staral o zajištění financí na činnost a styk se župou Orlickou, jednatel Leoš Bednář pracoval na poli propagace. Dále se aktivně zapojili Jana a Karel Klecovi, Jan Staněk. 

 

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL V SOUČASNOSTI

     T.J. Sokol Potštejn je pobočným spolkem České obce sokolské, k 1.6.2019 zahrnuje 180 členů (76 dospělých, 105 dorostu a žactva). Nemáme žádný sportovní oddíl, zaměřujeme se na rozvoj všestrannosti. V našich řadách je 11 cvičitelů, kteří se věnují dětem i dospělým.

     Pravidelně zajišťujeme cvičení těchto složek: rodiče a děti, školkáčci, předškoláci a prvňáci, mladší žákyně, mladší žáci, starší žákyně a dorostenky, starší žáci a dorostenci, ženy – kondiční cvičení, aerobic – fit cvičení, seniorky, muži – posilování, florbal, volejbal.

     Již od předškolního věku jezdíme s dětmi na soutěže. Jednou z nich jsou Závody sokolské všestrannosti v Hradci Králové, které zahrnují atletickou část a plavání. V těchto závodech býváme poměrně úspěšní. V roce 2018 se podařilo získat našim sedmi účastníkům 6 medailí, z toho 4 zlaté a 2 stříbrné. Gymnastické části jsme se prozatím nezúčastnili.

     Od roku 2014 je naše jednota velmi aktivní v Zálesáckém závodu zdatnosti. V letošním roce (2019) jsme byli dokonce potřetí pořadatelem župních přeborů. Tříčlenná družstva při běhu terénem plní úkoly na stanovištích, kde musí prokázat zručnost při hodu na cíl, vázání uzlů, zatloukání hřebíků, přípravě ohniště či zdolávání lanové překážky nad vodním tokem. Dále se ověřují znalosti z oblasti vlastivědy, přírodovědy, zdravovědy i historie Sokola. Závodníci čtou šifrovanou zprávu v Morseově abecedě, poznávají topografické značky a odhadují vzdálenost.

     V této soutěži obsazujeme v župě Orlické přední místa. Ve většině kategorií jsme i v letošním ZZZ měly obsazeny všechny tři medailové pozice a naše jednota postoupila poněkolikáté do republikového finále. Zde bylo nejlepší umístění našeho družstva na 11. místě, což považujeme za veliký úspěch. Pořádání závodů je zajišťováno více než 30 rozhodčími a jinými dospělými, za což jim patří ohromný dík.

     Mimo zmíněná pravidelná cvičení pořádáme i jiné akce, mezi něž patří např. různé turistické vycházky do okolí Potštejna. Některé aktivity, např. kung-fu pod vedením Františka Goliana či šachový kroužek pro děti pod vedením Marka Cimfla, byly zpočátku hojně navštěvovány, ale postupně zájem upadal a v současné době se neprovozují.

     V roce 2013 vstoupil do našich řad taneční pár dorostenců Miloše Kotka a Kristýny Štěpánové, který se pod vedením Františka Lédra účastnil různých soutěží. V letech 2014 – 2017 probíhaly v Sokolovně taneční kurzy pro dospělé, které slavily mezi účastníky velký úspěch. V dubnu 2015 uspořádal František Lédr s Denisou Kotkovou „Taneční večer s Krůčkem“ v sále hotelu Slávie.

        Aktivně jsme se zapojili i do předávání sletové štafety v roce 2017. Bohužel k samotnému nácviku na Všesokolský slet jsme se neodhodlali. Zajišťování pravidelného cvičení v tak malém počtu cvičitelů je náročné …

     Díky finanční podpoře Obecního úřadu, župy Orlické i získaným dotacím MŠMT se nám podařilo získat prostředky na pořízení molitanové sestavy RinoSet a švédské bedny od firmy Jipast, dále jsme zakoupili např.  gymnastickou kozu na kolečkách, atletickou sadu pro děti, tenisové i badmintové rakety, ping-pongové pálky, balanční pomůcky, kriketové míčky, podložky na cvičení atd.

     Sokolovna byla barevně vymalována, získali jsme nové vnitřní dveře do sálu i nové baterie do sprch. Nejnákladnější byla letošní rekonstrukce topení, neboť stávající akumulační kamna již nevyhovovala požadovaným standardům. Rádi bychom touto cestou poděkovali za přízeň zejména Obecnímu úřadu v Potštejně a župě Orlické.                                                                                                                                         září  2019